Poloniny – Prales Stužica a vrch Kremenec

Nevěděli jsme úplně, co zde můžeme čekat, protože prales Stužica hraničí s Ukrajinou a dokonce je zapsaný na seznamu UNESCO. Nová Sedlica je navíc nejvýchodnější obec Slovenska a lesy ji obklopují ze všech stran.

S těmi medvědy to s odstupem vidím takto: V Nízkých Tatrách jsme vídali stopy po medvědech na chodníčcích docela často, viděli jsme ráno i převrácené popelnice v chatové osadě, kde medvěd hledal potravu. V Poloninách jsme nic takového neviděli. To ale neznamená, že tady medvědi nejsou. Ještě v Nové Sedlici jsme viděli informační tabuli s pokyny, jak se chovat při setkání s medvědem.

První den máme v plánu výstup z Nové Sedlice na trojmezní vrch Kremenec, kde se potkává Slovensko, Polsko a Ukrajina.

Až nahoru vede přes prales Stužica červená turistická značka. Pohybujeme se v Národním parku Poloniny a Národní přírodní rezervaci Stužica. Zdejší stromy jsou opravdu ohromné a vůbec to není prales, jaký jsme si představovali, protože stromy brání slunečnímu svitu a vegetace je tak poměrně omezená. Jakmile ale nějaký strom spadne, začíná konkurenční boj a uvolněné místo rychle začne zarůstat. Protože se nesmí chodit mimo vyznačené cesty, tak se zde snaží cesty udržovat.

Během celého stoupání jsme potkali asi 3 lidi. O to větší šok nastal nahoře na Kremenci. Tady byly spousty lidí a většina byla na lehko. Jak jsme zjistili později, tak přicházeli z polské strany, kde je kus pod vrchem Wielka Rawka parkoviště a tak měli výrazně menší převýšení než my.

Kremenec je zalesněný, tak jsme ještě došli do Polska na vrch Wielka Rawka, abychom měli výhledy. Pak zpět na Kremenec a po hřebeni na Čierťaž a pak po zelené zpět do Nové Sedlice.

Abyste si ale nemysleli, že je to nějaká nuda…

Při návratu na Kremenec nás překvapili ukrajinští pohraničníci se samopaly, kteří zde hlídali hranice. Někteří turisté se s nimi bavili, ale my jsme se drželi dál.

Druhá veselá historka souvisí s technologiemi. Kolega z naší skupiny nás pořád honil, že nestihneme večeři a máme spěchat. Tušíte proč? Na Kremenci vyndal telefon a když zjistil, že je přihlášený do ukrajinské mobilní sítě s drahým datovým tarifem, tak se přepnul do režimu letadlo. Až později se ukázalo, že se telefon automaticky nastavil na časové pásmo Ukrajiny a po odpojení od sítě tak už zůstal, dokud se telefon v údolí opět nedostal do sítě slovenského operátora. V tom okamžiku se skokem vrátil o hodinu zpět.

Tento den jsme tedy medvěda nepotkali, ani jsme neviděli žádné jeho stopy. Následující výlet bude Jarabá skala a zase budeme stoupat na hřeben.