Gasteinské údolí na kole – Sportgastein

Gasteinské údolí je docela dlouhé. Na jeho horním konci je Sportgastein. Tam jsme vyrazili jako na první celodenní výlet . Věděli jsme, že nás v týdnu čekají výšlapy na hřebeny, proto jsme se nechtěli hned na začátku odrovnat. Do výletů nepočítáme den příjezdu, kdy jsme si jen chtěli prohlédnout Bad Gastein. Vyjížďka měla pouhých 13 km, ale i tak jsme nastoupali přes 300 metrů, protože Bad Gastein leží v místě, kde se údolí skokově zvedá.

Bad Gastein
Vyjíždíme podle mapy od ubytování ve výšce 870 metrů a stoupáme do centra Bad Gastein k vodopádu. Po nezbytném focení pokračujeme dál do kopce. Je tady několik možností, ale raději volíme příkrý kopec, než jet po frekventované silnici. Velký kus stoupání jsem vyjel, ale úplný konec jsem musel vzdát a posledních 30 metrů jsem musel tlačit.

Hlavní silnici křížíme u nádraží (1080 metrů). Cyklostezka je tady značená podél hlavní silnice, tak jsme ji raději opustili a vydali se rovnou podél potoka Gasteiner Ache s tím, že se k nám cyklostezka připojí sama 🙂

Böckstein
Až sem je cesta v pohodě a na pás kilometrech nastoupáme asi 30 metrů. Tady se rozděluje cesta – směrem k nádraží a k železničnímu tunelu pod Taurami, ale chceme pokračovat dál až na Sportgastein. Nejsme si jisti, kudy přesně jet, a jestli je turistická cesta „Salzburger Almenweg“ na kolech sjízdná. Vyšlápneme tedy po silnici až mýtnici, kde nás hned obsluha zastavuje, protože tam kvůli tunelům cyklisté nesmí.

Nejsme evidentně první, kdo jim tady bloudí. Směrují nás na propojovací cestu, po které klesneme o 60 metrů zpět k potoku a toho se potom držíme, i když se od něj cesta místy kvůli terénu vzdaluje. Na fotkách vidíte vodopády i mohutné vrstvy sněhu, pokryté hlínou. Povrch cesty je většinou upravený a zpevněný drobným kamením až k . V některých místech lidé kola tlačili, já musel sesednout 2x.

Na těchto cca pěti kilometrech podél potoka jsme nastoupali do 1590 metrů. U malé přehrady se na dohled od centrálního parkoviště napojujeme na silnici. Před námi se otevírá výhled na širové údolí a okolní kopce.

Sportgastein
Jsme v podstatě na hranici Národního parku Vysoké Taury. U prázdného parkoviště je dolní stanice lanovky Goldberbahn, která jezdí těsně pod nejvyšší z okolních vrcholů – Kreuzkogel. Lanovka je teď (v červenci) mimo provoz. Stejně bychom s ní ale nejeli 😀

V infocentru národního parku zjišťujeme, kam až můžeme na kolech. Líbí se nám cesta prostředkem údolí, po pastvinách, ale chceme se na něj podívat i z výšky. V místech, kde se už údolí zvedá k okolním kopcům, odbočujeme podle mapy na zpevněnou cestu, která vede ke střední stanici lanovky. I tady je stoupání místy hodně prudké, ale pokud nenajedete na kámen, který vás zastaví, tak se dá zvládnout. Od centrálního parkoviště na Sportgasteinu to je jen nějakých 330 výškových metrů a dostali jsme se tak do výšky 1920 metrů nad mořem.

Na zpáteční cestě jsme si ještě před parkovištěm vybrali jednu z restaurací, abychom si odpočinuli a nabrali síly. Celý den se honily mraky a začal foukat studený vítr, takže jsme potom už výlet neprodlužovali a jeli rovnou zpět. Je nutné jet opět podél potoka, protože i z tohoto směru mají cyklisté zakázanou jízdu po silnici. Na konci týdne jsme byli rádi, že jsme před výšlapem na Glocknerblick pořádně trénovali 🙂

Pokud se sem chcete vydat, doporučuji apartmán Alte Schmiede.

Fotogalerie – Gasteinské údolí a Sportgastein