Matyášův chrám

Matyášův chrám byl zasvěcen Nejsvětější Panně Marii a byl určen pouze pro německé obyvatelstvo. Byl to zároveň i korunovační kostel. Věže i většina kostela mají dnes barevnou střechu, která vypadá, jako by byla pokryta dračími šupinami.

Z původního kostela se do dnešní doby zachovalo jen málo: základy, sloupy a několik zdí. Co ho tedy v průběhu dějin potkalo?

Za vlády krále Matyáše Korvína byl kostel rozšířen a byla přistavěna velká věž. Proto se mu začalo říkat Matyášův chrám. Sám Matyáš Korvín zde byl korunován a měl zde 2 svatby. Pokud se pozorně podíváte na střechu, najdete na jedné z mnoha dalších menších věžiček Matyášův znak – havrana.

Po prvním tureckém útoku v roce 1526 byl Matyášův chrám vypálen a následně přestavěn na hlavní tureckou mešitu. Co ještě zbylo z vnitřní výzdoby, bylo odstraněno a stěny byly vymalovány bíle. Na některých místech byly zobrazeny výjevy z koránu.

Po osvobození Budína z tureckého područí byla katedrála obnovena v barokním stylu. Později, roku 1867, zde byl korunován i František Josef I.

Jeho manželku Alžbětu spíše znáte pod jménem Sisi. Ta si Maďary tak oblíbila, že se dokonce učila maďarsky a Maďaři po ní pojmenovali jeden z devíti budapešťských mostů. Právě k příležitosti této královské korunovace složil Ferenc Liszt Maďarskou korunovační mši, která se zde hrála na varhany, které měly 7000 píšťal.

Na konci 19. století byl kostel natolik zchátralý, že ho kompletně přebudoval maďarský architekt Frigyes Schulek, který stavěl i Rybářkou baštu. Tentokrát byl chrám přestavěn ve stylu neogotickém. Z této doby pochází i barevná střecha.